„Mám radost z každého, kdo se orientačnímu běhu v našem oddíle věnuje. Ať je to mistr republiky nebo člověk, který to má jako hobby a chce se jenom proběhnout v lese,“ říká předseda oddílu Petr Rücker.
Počátky orientačního běhu v Hořicích sahají do přelomu 60. a 70. let, samostatný oddíl vznikl v roce 1989. V prvních letech měl pár členů, obrat přišel v roce 2010. Rozrostla se členská základna a začaly fungovat pravidelné tréninky pod vedením bratrů Martina a Radka Vávrových.
Petra Rückera k orientačnímu běhu přivedly jeho děti, později se z nich stali úspěšní reprezentanti. „Začalo se to nabalovat, hlásilo se víc dětí a podařilo se nám rozjet spolupráci s ostatními oddíly v regionu. Společné tréninky nás hodně posunuly.“

„Mám radost z každého, kdo se orientačnímu běhu v našem oddíle věnuje. Ať je to mistr republiky nebo člověk, který to má jako hobby a chce se jenom proběhnout v lese."
Běhá celá rodina
Orientačnímu běhu se začal sám věnovat, záhy se přidala také manželka. „Běhat v lese je krásně strávený čas. Když to baví i děti, tak je to super. Přineslo mi to spoustu nových kamarádů,“ říká.
Právě v tom je kouzlo orientačního běhu. Je sportem, který spojuje generace. „Skoro ve všech oddílech to funguje tak, že to baví i rodiče. Doma pak společně probíráte, kde jste při závodě udělal chyby. Musíte tomu věnovat opravdu hodně,“ uvádí Petr Rücker.
V hořickém oddíle našly místo také děti, kterým nevyhovoval fotbal nebo adrenalinové sporty. Orientační běh jim dal prostor růst vlastním tempem a nabídl jiný pohled na sport. „Jste v lese, máte relativně větší volnost. Když se děti naučí mapové značky a zjistí, že ke kontrolnímu bodu nevede jedna cesta, ale třeba pět, pak je to teprve chytne,“ poznamenává předseda.
Oddíl celoročně pořádá tréninky, v zimě navíc soustředění na horách. Sportovci spolu tráví spoustu času a navázaná přátelství přirozeně přecházejí do běžného života. „Každý chce vyhrát, ale v orientačním běhu není taková rivalita jako v jiných sportech. Nikdo si na nic nehraje, je to hodně postavené na kamarádství.“




Cit i znalost
Po letech paběrkování se z hořického oddílu stal respektovaný sportovní klub. Počet členů se vyšplhal na 30 dospělých a 20 dětí. Ročně se účastní desítek závodů. Petr Rücker považuje za úspěch stabilitu členské základny, přes velkou konkurenci jiných sportů v Hořicích neklesá. „Každý rok se nám oddíl daří doplňovat o jednotlivce, přicházejí i lidé ve středním věku.“
Dobrou reputaci má také díky závodům, které pořádá. Od roku 2012 to je Podkrkonošská liga žactva a od roku 2014 závod Východočeské oblasti - s 800 účastníky každoročně jedna z největších sportovních akcí v Hořicích.
Uspořádat tak velký závod je vždy velkou výzvou. „Vyžaduje to cit i znalosti. Musíte si vybrat terén, získat souhlas vlastníka pozemků, a hlavně udělat kvalitní mapu, která je základem každého dobrého závodu. Jsou za tím stovky hodin práce,“ uzavírá Petr Rücker.













